První sobotu v dubnu jsme se rozhodli uvítat novou sezonu hradů a zámků na Pernštejně. Tento hrad nás mile překvapil. Právem patří mezi nejnavštěvovanější na Moravě. Některé interiéry jsou zařízeny téměř jako na zámku. Měli jsme štěstí i na průvodce, takže jsme se dozvěděli více informací než je zvykem. Možná to bylo i tím, že jsme byli hned na první prohlídce a pán si to docela užíval. Tento hrad stojí na skále a měl tak dokonalou obranu, že nebyl nikdy dobyt, i když na hradě nemají díky skále vlastní studnu, ale jen nádrž zachycující vodu. Jak sem byla voda dopravována, kolik schodů musíte vystoupat, aby jste si tento krásný hrad prohlédli nebo kolik dětí měla Marii Manrique de Lara se svým chotěm Vratislavem, jaké zvíře mají ve znaku páni z Pernštejna ... to vše se dozvíte, pokud sem přijedete.
Prohlídky na hradě mají rozděleny do několika okruhů. My jsme šli základní trasu A. Ostatní trasy se musí dopředu objednávat a z technických důvodů je v dubnu neprovozují. Musím pochválit pana kastelána Škrabala, který mi velmi rychle odpověděl na mé dotazy mailem. Kaple, která je součástí trasy D, byla k nahlédnutí. Během tohoto víkendu se ve znovuobnovené sýpce po požáru v roce 2005 konal jarmark, kde jsme si mohli koupit různé ručně výraběné výrobky.
Proč jsme vyrazili na hrad Pernštejn tak brzy v dubnu? Naše další kroky směřovaly do nedaleké vsi Chlébské. Z tohoto místa jsme se vydali údolím kolem Chlébského potoka. Vždy zjara tu kvetou desetitisíce bledulí. Tato oblast je díky této raritě už téměř 60 let přírodní rezervací. Od roku 2005 je chráněná i v rámci Evropy. Výjimečný výskyt bledulí je vázán zejména na vzácné údolní olšové a jasanové luhy. Vřele tuto procházku doporučuji.
Na zpáteční cestě jsme se zastavili v obci Černvír. Vyfotili jsme si nejstarší krytý trámový most přes řeku Svratku, který pochází z roku 1718. Je 32 m dlouhý a jeho šířka je 2.6 m. Nosná konstrukce je téměř celá z původního dřeva.
Střecha mostu je pokryta štípaným šindelem. V roce 1995 byla poničená střecha opravena.
Pak už jsme se jen zastavili na oběd v obci Doubravník v restauraci na náměstí. Jídlo bylo vynikající a v porovnání s Brnem za lidové ceny. Místní kostel, do kterého jsme nahlédli, pochází ze 16. století a je vytvořen z pernštejnského mramoru. Původně zde byli pohřbeni Pernštejnové a Mitrovští. Za zhlédnutí stojí vzácná renesanční kazatelna, mramorová křtitelnice nebo varhany, které se v současné době restaurují. Odtud už jsme jeli domů.
Doporučení: Parkovali jsme přímo u hradu Pernštejn. Potom jsme jeli v Nedvědicích směr staré koupaliště a tam jsme zatočili vpravo. Na dalším rozcestí je nejlepší jet opět vpravo a přijet až na uměle vytvořené parkoviště, kde je někdy otevřený i bufet. Určitě si vezměte pořádné boty - hodně mokro a sem tam bláto. Cesta vede po rovině údolím. My jsme dojeli do obce Chlébské z jiné strany (odbočili jsme na rozcestí vlevo a pak jsme šli z kopce a do kopce - výše popsaná varianta je lepší).